Ving Tsun - Systém výuky

Siu Nim Tao

Siu Nim Tao (Malá myšlenka) je první formou v Ving Tsun systému (Kuenu). V této první sestavě se žák učí správně držet tělo, používat výbušnou sílu a také pracovat se silou soupeře. Dále při cvičení Siu Nim Tao žák získává stabilitu v postoji, pracuje na přesnosti všech technik a zbavuje se nesprávného svalového napětí, které cvičením vystřídá flexibilní síla. Protože je Siu Nim Tao malá myšlenka, tak jak již název napovídá, je zde cílem především pocit a sladění celého těla ve všech vykonaných pohybech.

Chum Kiu

Chum Kiu (Hledání mostů) je druhou formou a navazuje přímo na Siu Nim Tao formu. Tato sestava se provádí ve vyšším tempu, je zde důležité dobře položené těžiště těla, práce boků, výbušné rotace a z nich vznikající explozivní síla. Forma osahuje kroky, kopy, údery pěstmi, dlaněmi i lokty, seky a je z podstatné části zaměřena také proti více útočníkům se zbraněmi i bez nich. Hledáním mostů je zde myšleno stavění si cest přes útoky soupeře a bezpečné překlenutí distance k němu.

Biu Tze

Biu Tze (Bodající prsty) je třetí formou a bývá zlomovým bodem ve vývoji žáka. Jedná se o velmi agresivní a nebezpečný způsob vedení boje. Žák se zde učí vypouštět z celého těla plnou sílu, která vzniká švihovými pohyby. Začíná o boji přemýšlet velmi útočně, protože v Biu Tze jde o zničení všech útoků soupeře hned v počátku, až po eliminaci jeho samotného. Aplikace této formy jsou velmi zákeřné a jsou určeny k rychlému usmrcení protivníka. Žák, kterému SiFu (učitel) podrobně vysvětlí tyto aplikace, si může být jist důvěrou SiFu vůči němu.

Mook Yan Chong

Mook Yan Chong (forma dřevěného panáka) obsahuje 116 pohybů, z toho je 15 kopů. Celá sestava se cvičí na dřevěném panákovi, který je pružně zavěšen na dvou horizontálně uložených latích. Důležité jsou správné rozměry panáka, úhly rukou i pružnost zavěšení, protože při cvičení žák pracuje detailně nejen s úhly útoků, ale také se zvukem vydávaným touto dřevěnou pomůcku. Ve formě nejde o bezhlavé bušení do dřevěného panáka, ale o technicky správnou práci se silou svou i silou protivníka, krátké a výbušné útoky, tvrdé přesné kopy a celkově dokonalé sladění kroků s vrchní části těla. Aplikace jsou zaměřeny převážně pro dynamický boj na krátkou vzdálenost a obranou před úchopovými a zápasovými technikami.

Saam Sing Chong + Chi Gerk

Saam Sing Chong jsou tři kůly, které jsou upevněny do pomyslných rohů rovnostranného trojúhelníku. Tréninkové postupy zde přímo navazují na předchozí cvičení z dřevěného panáka Mook Yan Chong, a proto je tato pomůcka vlastně ještě součástí fáze dřevěného panáka. Nacvičují se zde krokové variace spojené s tvrdými kopy, simulovaným bojem proti více útočníkům a také se zde rozvíjí metoda Chi Gerk (lepící se nohy), která je určena k bleskovému boji nohami proti nohám soupeře. Při cvičení na Saam Sing Chong student chodí předepsanými způsoby mezi kůly a kolem nich a učí se, jak rychle a tvrdě ničit soupeřovy kroky, kopy, postoje, snahy o podmety atd. Poté všechny kroky a kopy, které se žák naučil aplikovat na této soustavě kůlů, používá při cvičeních ve dvojici. Cvičení probíhají nejprve ze situace, kdy se nohy před bojem vzájemně nedotýkají, a poté, když jsou soupeři tak blízko, že jsou nohy na sebe navzájem "nalepeny". Na závěr se spojí vše z Mook Yan Chong i Saam Sing Chong, včetně celého předešlého systému Ving Tsun do sparingových (soubojových) cvičení.

Luk Dim Poon Kwan

Luk Dim Poon Kwan znamená v překladu 6 a 1/2 techniky dlouhé tyče. Na této úrovni žák vstupuje do fáze cvičení se zbraněmi. Mnoho lidí argumentuje, že dlouhou tyč ani motýlí nože nikdo na ulici nenosí, ale tento názor pramení z jejich neznalosti tématu. O zbraně ve vlastním důsledku totiž ani nejde. Zbraně v Ving Tsun jsou pomůcky k lepšímu pochopení boje beze zbraní, ale i s nimi. Tyč je dlouhá 2,5 metru, je z těžkého dřeva a je kónická. Drží se za širší konec a provádí se s ní převážně vpichové techniky (i když ne jen ty). Jedná se zde hlavně o systém práce nohou a metody vyúhlování soupeře a žák velmi rychle zjistí, že práce s touto zbraní je technicky daleko náročnější, než čekal. Když SiFu vidí cvičit žáka, kterého nezná, tak již během několika okamžiků pozná, zda žák prošel výukou dlouhé tyče či nikoli. Vliv dlouhé tyče je tedy pro neozbrojený boj zásadní.

Bart Cham Dao

Bart Cham Dao (Osm cest motýlích nožů) je vyvrcholením celého systému a je předáváno jako tajemství. Říká se, že mistr Yip Man naučil osm cest motýlích nožů pouze tři své žáky. V motýlích nožích nejde stejně jako v dlouhé tyči o zbraň samotnou. Nože jsou pomůckou, aby žák lépe pochopil mechanismus strategie boje beze zbraně. Dá se říci, že bez nožů by pochopení žákovi trvalo podstatně déle a v důsledku by ani nemuselo být správné. Metoda Bart Cham Dao obsahuje 8 sekcí, z nichž každá je tematicky zaměřena. Pracuje se zde s časem útoku, obrany, pohybu, krácení distance nebo naopak jeho prodloužení, změnou úhlů při boji a dělání si tak osmi cest k dosažení vítězství. Komplexní boj beze zbraně i se zbraněmi tak dostává pro žáka nový rozměr. Tímto bodem se žák opět ocitá na začátku systému, kdy ale vše už vidí zcela jinýma očima...



Menu: