Escrima - Historie

Escrima, Arnis nebo Kali označují filipínský bojový styl, který využívá velice rychlé a na sebe plynule navazující bojové techniky ovládání tyčí, nožů, mačet, mečů a velkou řadu dalších chladných zbraní, včetně mnoha technik boje beze zbraně. Slovo Escrima se používá především v jižní části Filipín, označení Arnis se vyskytuje spíše v severní části souostroví a slovo Kali, které je odvozeno od slova "Kalis" (čepel), je používáno na Filipínách celoplošně. S označením Silat (nebo také filipínský Silat) se můžeme setkat především v jižní části filipínských ostrovů, kde se vyučuje toto původní bojové umění, které je historicky provázané s Malajsií.

Nejstarší filipínské bojové systémy pocházejí zřejmě z 2. století př. n. l., kdy na ostrovy přišli z Malajsie první přistěhovalci a přinesli s sebou nože s vlnitým ostřím "kris" a další zbraně spolu se znalostmi jejich ovládání (styl Silat). O čtyři století později se na jihu usadili arabští imigranti, předci pozdějších muslimů; v 9. století začala s ostrovy obchodovat Čína a kolem 15. století byly navázány styky s Japonskem. Všechny tyto země kromě hospodářské sféry ovlivnily také místní kulturu a bojová umění.

Roku 1521 dorazili na ostrovy první Evropané - výprava F. Magellana, portugalského mořeplavce ve službách krále Španělska, při cestě kolem světa. Na ostrově Mactan však jeho výpravu zmasakrovali escrimadoři z jihu pod vedením náčelníka Lapu Lapu. Na severu byli ale Španělé vítáni přátelsky, a tak nad těmito oblastmi převzali kontrolu.

V té době muslimští piráti "Moros" již dávno napadali pobřežní oblasti, kde vraždili, loupili a unášeli ostatní obyvatele Filipín, které pak prodávali do otroctví. Jakmile tedy Španělé zahájili tažení proti Moros, do španělských řad ochotně vstupovali i bojovníci z Visayanu a z Cebuanos, kteří s Moros měli po staletí nevyřízené účty. Toto je s největší pravděpodobností období vzniku a i rozkvětu Escrimy, jelikož se zde smísily znalosti původních obyvatel severu Filipín s evropským šermířským konceptem. Španělé rádi najímali filipínské bojovníky, protože ti byli díky bojovým technikám Escrimy výbornými vojáky a způsobovali Moros značné ztráty.

Když na kontrolovaném území zavládl relativní klid, začali Španělé těžit bohatství Filipín. Aby mohli ovládat národ vycvičený k boji, zakázali r. 1764 trénink Escrimy. Filipínci si však nenechali své umění vzít a podobně jako brazilští otroci ukryli své bojové dovednosti do tanců. Po nocích pak tajně nadále trénovali bojovou Escrimu bez jakýchkoli příkras. Nespokojenost se španělskou okupací vyvrcholila v 19. století hnutím odporu, které způsobilo Španělům těžké ztráty.

Španělsko-americká válka v r. 1898 skončila porážkou Španělů a ti museli podstoupit Filipíny a ostatní ostrovy Spojeným Státům. Pro Filipínce to znamenalo pouze výměnu cizí vlády a tak již 24. srpna 1898 vyvolali další revoluci. Američané podcenili bojeschopnost domorodců a trvalo jim čtyři roky, než povstání potlačili. Avšak Moros na jihu neskončili a s nevídanou brutalitou útočili dál. Svoji zuřivost ještě stupňovali využíváním různých drog a pomůcek a také si drátem ovazovali důležité tepny, aby hned nevykrváceli a mohli i s nejtěžšími zraněními zabíjet do posledního dechu. Jejich fanatismus Američanům názorně ukázal, jak nedostatečné účinky má střelivo ráže 38, a donutil armádu USA přejít na ráži 45.

Za 2. světové války Filipíny obsadili Japonci. Američané a domorodci se teď spojili a bojovali společně v džungli proti novým okupantům. Partyzánské skupiny se pohybovaly v trojúhelníkovitých formacích s nejzkušenějšími bojovníky na špici a jejich dokonalé ovládání nožů a mačet způsobovalo Japoncům těžké ztráty.

Roku 1946 získaly Filipíny nezávislost. Postupně byla vzkříšena filipínská kultura a tradice. Dnes je na křesťanském území, dříve kontrolovaném Španěly, mnoho škol Escrima / Arnis / Kali a tato umění se stala součástí výcviku v armádě i tělovýchovného systému na školách. Do světa se filipínská umění začala šířit po 2. světové válce, kdy do USA dorazila první vlna filipínských emigrantů, často bývalých partyzánů (Giron, Cabales ad.), a založila školy v Kalifornii. Z Ameriky se pak filipínská umění šířila dále do Evropy a Austrálie.

Escrima / Arnis / Kali / Silat jsou velice efektivní systémy, které pracují se společnými koncepty boje. Ve školách AVSE Missing-Link se zaměřujeme právě na tyto podstatné bojové principy a nikoli na obrovské množství variant technik, které tato neuvěřitelně pestrá bojová umění obsahují. Různých variant technik a cvičebních drilů je totiž tolik, že si je student může vůbec jen stěží všechny zapamatovat, natož je potom automaticky použít v sebeobranné situaci. V našich školách se zabýváme kompletním systémem Escrima / Arnis / Kali / Silat, ale zároveň se soustředíme především na jejich společné funkční koncepty, které jsou totožné s evropským pojetím boje s chladnými zbraněmi. I když z pohledu evropského šermu hovoříme o německé škole, italské škole, španělské škole nebo francouzské škole, najdeme zde vždy stejné postupy jako ve filipínské Escrimě / Arnisu / Kali / Silatu. A tak se opět dostáváme k termínu Missing-Link, tedy k článku, který dokazuje, že jednotlivá funkční bojová umění jsou ve skutečnosti jen jedním. V případě chladných zbraní je název tohoto moderního konceptu propojení filipínského a evropského boje s chladnými zbraněmi Escrima.



Menu: